Moje cesta 1975–2026

Začátek osobní osy

Narodil jsem se v Československu. Tahle stránka začíná právě tady, protože pozdější technické projekty nevznikly ve vakuu — navazují na dlouhou potřebu věci rozebírat, chápat a znovu skládat po svém.

Sonet B-3 a první experimenty se zvukem

U magnetofonu Sonet B-3 jsem zkoušel, co udělá páska při obráceném pohybu, změně rychlosti a dalších jednoduchých zásazích. Tehdy jsem samozřejmě nepoužíval pojmy jako time-stretch, reverse nebo modulace — prostě mě zajímalo, proč stejný zvuk najednou zní úplně jinak.

Gramofon a samostudium

Měl jsem vlastní gramofon a zároveň jsem hodně četl. Jakmile jsem uměl číst a psát, přitahovala mě fyzika, přírodopis, matematika, zeměpis a historie. Nešlo mi jen o školní látku; zajímalo mě, co je za ní.

První zesilovače a domácí elektronika

Začal jsem stavět jednoduché zesilovače, hledat různé zdroje signálu a zkoušet součástky, které byly po ruce. Elektronika pro mě nebyla hotový výrobek, ale stavebnice. Tenhle vztah k technice mi zůstal.

První kontakt s počítači

Přes kamarády a okolí jsem se dostal ke Commodoru 64 a Atari 800XL. Počítač najednou spojoval několik věcí, které mě už bavily zvlášť: logiku, obraz, zvuk a možnost něco vytvářet.

Didaktik Gama ’87, 80 kB a kazetové úložiště

O Vánocích 1987 jsem dostal svůj první vlastní počítač: černý Didaktik Gama ’87 s 80 kB RAM a magnetofonem.

Kdo to nezažil, těžko se vysvětluje, že součástí práce s počítačem bylo i poslouchání pískání z kazety a někdy velmi praktická práce se šroubovákem při nastavování hlavy.

Černý ZX Spectrum 128K +2A

Kvůli omezením Didaktiku Gama ’87 jsem na přelomu let 1989 a 1990 přešel na černý ZX Spectrum 128K +2A s vestavěným datacorderem a zvukovým čipem AY. Můj kus byl pořízen už mimo Tuzex. Programování a zvuk se začaly potkávat v jednom stroji.

Analogový satelit, Astra a vlastní archiv videoklipů

Už kolem roku 1990 jsem měl doma vlastní analogový satelitní příjem. V mém okolí to rozhodně nebyla běžná věc. Začínal jsem na tehdejší Astře 1A; po vypuštění Astry 1B v roce 1991 se nabídka na pozici 19,2°E dál rozšířila. Hudební televize pro mě znamenaly úplně nový zdroj obrazu i zvuku: sledoval jsem MTV a MCM a po jejím startu v roce 1993 také VIVA. Videoklipy jsem cíleně lovil z vysílání a budoval si vlastní archiv.

Nejdřív jsem je nahrával na mono videorekordér GoldStar dovezený z Německa. Nebyla žádná videotéka na internetu ani tlačítko „přehrát znovu“. Když jsem chtěl konkrétní klip, musel jsem ho zachytit ve chvíli, kdy ho stanice skutečně odvysílala.

Politologie, historie a mezinárodní právo

Začal jsem se mnohem systematičtěji zajímat o politologii, historii a mezinárodní právo — mimo jiné pod dojmem války v Perském zálivu a rychle se měnícího světa po roce 1989.

Amiga 600

Po osmibitech přišla Amiga 600. Diskety, Workbench, grafika a zvuk znamenaly obrovský skok. Začal jsem dělat trackerovou hudbu a postupně jsem zjišťoval, že počítač pro mě není jen herní zařízení, ale univerzální nástroj.

Stereo video, domácí kino a klipy jako zdroj samplů

Mono GoldStar jsem později nahradil stereo Panasonicem s editačními funkcemi — přesný model si po letech nejsem jistý, v paměti mi zůstává něco jako NV-650. Později jsem přikoupil ještě stereo Mitsubishi a doma používal sestavu Aiwa s Pro Logic. Z pouhého sledování hudební televize se tak postupně stalo malé domácí audio-video pracoviště.

Archiv videoklipů nebyl jen sbírka na koukání. Zvuk z televize a videa jsem používal také jako materiál pro samply na Amize. Pro mě se tím spojily dvě dříve oddělené věci: hudební televize dodávala zdrojový materiál a Amiga z něj umožnila dělat něco vlastního.

Vojenská služba a Sensible Soccer na rotě

Absolvoval jsem základní vojenskou službu. Počítače a Amiga ze života nezmizely ani tam — na rotě jsme pořádali turnaje v Sensible Soccer. Vedle všeho, co k vojně patřilo, tak zůstala i tahle mnohem příjemnější vzpomínka: parta lidí, Amiga a zápasy, které dokázaly být důležitější než kdejaké skutečné ligové kolo.

Po návratu jsem pokračoval v rozšiřování amigovské sestavy, úložišť a mechanik.

První „velký“ disk a CD-ROM

Na A600 jsem provozoval i tehdy velký IDE/PATA disk a později CD-ROM. Z paměti jsem dlouho spojoval 10GB disk za zhruba 10 000 Kč s příliš raným rokem; dobové údaje ukazují, že desetigigabajtové IDE disky patří spíš ke konci 90. let. Proto tu nechávám období záměrně širší.

Amiga 1200 v Infinitiv Toweru II

Přešel jsem na Amigu 1200, kterou jsem postupně dostal do Infinitiv Toweru II. Sestava se rozrostla o 68040 na 40 MHz, 32 MB Fast RAM, FastATA a velké disky. Na A1200 jsem začínal s AmigaOS 3.1 a později jsem koupil AmigaOS 3.5.

FastATA + MakeCD: Amiga jako vypalovací centrum

Na Amize jsem používal FastATA a MakeCD. Pálil jsem hudební CD pro věž a Discman i datové disky. Vypalovačka stála přibližně deset tisíc korun, stejně jako některé tehdejší velké disky. Když dnes selže zápis, soubor smažu a zkusím to znovu. Tehdy buffer underrun znamenal další lesklý podšálek za peníze.

První PC vedle Amigy

PC jsem začal používat přibližně od roku 1998. Jedním z prvních výraznějších strojů bylo starší Pentium III 500 MHz. Disková kapacita se v něm později měnila a rostla, takže nechci spojovat pozdější 160–250GB disky přímo s rokem pořízení stroje. Operační systémy šly postupně přes Windows 98, Windows Millennium a Windows XP; paralelně jsem používal i Windows XP Media Center.

Čtyři ISDN linky v jednom životě

Doma jsem měl dvě ISDN linky a ve firmě další dvě. Na Amize i na firemním PC jsem tak řešil internet v době, kdy připojení nebylo samozřejmá celodenní služba za jeden paušál. Fungovalo to — a také se to umělo velmi přesvědčivě objevit na telefonním účtu.

Duron, Athlon XP a GeForce 4 MX

PC se postupně stalo hlavním herním a pracovním strojem. Přes Duron jsem se dostal k Athlonu XP; grafiku si pamatuju jako GeForce 4 MX se 64 MB. Ve firmě běžel další Athlon s velkým diskem a vlastním ISDN připojením.

SETI@home a distributed computing

Zapojil jsem se do SETI@home. Myšlenka, že domácí počítač může ve volném čase dělat malou část skutečného vědeckého výpočtu, mě chytla a už mě nepustila. O mnoho let později z toho vyrostla mnohem hlubší práce kolem BOINC a vlastních nástrojů.

Konec první amigovské etapy

Amiga 1200 Tower zůstala aktivní přibližně do roku 2005. PC už mezitím převzalo většinu každodenní práce, ale Amiga nebyla jednorázová nostalgická epizoda — používal jsem ji déle než dekádu od prvního vstupu do amigovského světa.

2× 320 GB PATA

Do herního a pracovního PC jsem pořídil dvojici 320GB disků, ještě na širokých PATA kabelech. Najednou šlo doma držet stovky gigabajtů hudby, videa, her a pracovních dat — kapacitu, která by mi v době Didaktiku připadala absurdní.

2× 1,5 TB SATA

Přišel přechod na SATA a dvojice 1,5TB disků. V osobní historii úložišť to byl moment, kdy se z „velkého disku“ definitivně stal terabajtový prostor.

C#, C++ a Python

Programování se postupně posouvalo od jednotlivých utilit a experimentů k systematičtějším nástrojům. Vedle C/C++ jsem používal C# a stále víc Python, který se později stal jedním z hlavních jazyků mého desktopového ekosystému.

Výkonnější sestavy, GPU a BOINC

Prošel jsem několika výkonnými AMD sestavami — od FX-6100 přes osmijádrovou řadu FX až po FX-8350 — a kombinoval je s výkonnými Radeony. Výkon už pro mě nebyl jen o hrách; stále větší část dostávaly výpočty, experimenty a dlouhodobé úlohy.

Czech National Team

Oficiálně jsem vstoupil do Czech National Teamu. Distributed computing, který začal SETI@home v roce 2001, tím dostal týmový rozměr a dlouhodobější kontinuitu.

Web, Windows nástroje a první systematičtější AI experimenty

Provozoval jsem vlastní web, publikoval technické a analytické materiály a dál si stavěl pomocné nástroje pro Windows. Zároveň mě začaly víc zajímat algoritmy označované jako AI — tehdy ještě bez dnešní generativní vrstvy.

Opteron server a velké lokální úložiště

Serverová sestava s AMD Opteronem, desítkami terabajtů disků a postupně výkonnějšími GPU posunula domácí infrastrukturu směrem k tomu, co dnes beru jako vlastní výpočetní laboratoř.

Ryzen a další skok ve výkonu

Ryzen 7 1800X, 64 GB RAM a kombinace výkonných GPU už umožňovaly dělat doma věci, které dřív patřily na pracovní stanice nebo servery.

Amiga 500 se vrací do sbírky

Po letech jsem si pořídil Amigu 500. Nešlo ještě o plný návrat k aktivnímu používání, spíš o znovunavázání na platformu, která mě formovala.

Architektura vlastního digitálního ekosystému

Začal jsem jednotlivé utility a projekty více sjednocovat: společné principy, lokální data, vlastní GUI frameworky, dokumentace, zálohy a nástroje, které spolu mohou spolupracovat bez nutnosti cloudu.

Ryzen, RTX 3090 a AI v každodenním workflow

Výkonné Ryzen sestavy, desítky terabajtů lokálního úložiště a RTX 3090 mi umožnily posunout práci s audiem, analýzou a AI. Generativní AI jsem nezačal chápat jako náhradu vlastní práce, ale jako další nástroj — podobně jako kdysi assembler, tracker, databázi nebo FFmpeg.

Návrat k Amize — tentokrát s PiStormem

Amiga 500 z roku 2020 prošla servisem a recapem a dostala PiStorm. S AmigaOS 3.2 a ROM 3.2.3 se tak uzavřel zvláštní kruh: ke stroji z dětství jsem se vrátil s technologií, která propojuje původní Amigu s dnešním hardwarem.

Serverový cluster a BOINC jako vlastní vývojové téma

Distributed computing už pro mě nebyl jen o odevzdávání výpočetního času. Začal jsem aktivně rozvíjet vlastní nástroje kolem BOINC, benchmarkingu, správy klientů a experimentálních workflow.

BazookaWEB a konsolidace projektů

Software, BOINC/DCBench, databázové projekty, audio/MIDI nástroje, hry, webové publikace a vlastní vývojové utility dnes tvoří provázané portfolio. BazookaWEB je jeho veřejná vrstva — místo, kde dávám dohromady nejen hotové programy, ale i historii, články, hudbu a věci, které mě dlouhodobě zajímají.